Česká firma BeneMeat ze skupiny BTL spolu s italským výrobcem krmiv Forza10 uvedla na trh první kompletní krmivo pro psy s kultivovaným masem na světě. Produkt s názvem Coolty Meat měl světovou premiéru minulý týden na veletrhu Interzoo v Norimberku. BeneMeat zároveň vyvíjí maso pro lidskou spotřebu, k jeho uvedení na trh ale ještě potřebuje souhlas regulátorů.

• BeneMeat a FORZA10 představily první kompletní krmivo pro psy s kultivovaným masem.
• Produkt Coolty Meat byl uveden na veletrhu Interzoo 2026 v Norimberku.
• Český BeneMeat chce technologii kultivovaného masa rozšířit i do potravin pro lidi.

Prestižní impaktovaný časopis The International Journal of Life Cycle Assessment uveřejnil studii České biotechnologické společnosti BeneMeat a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) o dopadech kultivovaného masa na životní prostředí. Práce jako jedna z prvních na světě není opřena o laboratorní data a hrubé odhady, ale o primární data pilotního procesu a detailní procesní modely budovaného reálného průmyslového závodu.

O tom, že nedávná LCA (Life Cycle Assessment) studie dopadů výroby kultivovaného masa není jen hypotetickou analýzou vzdálené budoucnosti, se před pár dny na vlastní oči přesvědčili naši odborníci. Studie, která teprve před několika týdny po dlouhém a náročném recenzním řízení vyšla v prestižním impaktovaném žurnálu The International Journal of Life Cycle Assessment, se dočkala svého fyzického zhmotnění. Akademický tým navštívil novou továrnu společnosti BeneMeat Technologies, která vyrostla za pouhých 13 měsíců na okraji Prahy.

Akce Taste of Europe v Londýně vytvořila prostor pro dialog, sdílení zkušeností a prezentaci evropské rozmanitosti v moderním kontextu.

Česká republika se 16. dubna 2026 představila na akci Taste of Europe, kterou v Londýně uspořádala Delegace Evropské unie. Cílem akce bylo přiblížit návštěvníkům evropskou rozmanitost prostřednictvím gastronomie, inovací a udržitelných přístupů k potravinářství.

Na českém stánku se symbolicky potkala tradice s budoucností. Společnost Budějovický Budvar představila české pivovarnictví jako dlouhodobě budovanou tradici založenou na kvalitě, řemeslu a mezinárodním renomé.

Vzniká z živočišných buněk pěstovaných v kontrolovaném prostředí a má slibovat menší dopad na zvířata i životní prostředí. Zároveň ale naráží na přísné regulace a nedůvěru části veřejnosti. Zde je vše, co potřebujete
vědět o kultivovaném mase a jeho cestě z laboratoře na talíř.

Text: Šárka Tomečková, foto: BeneMeat

Maso z laboratoře, nebo lépe řečeno kultivované maso, je typ masa, který vzniká jiným způsobem, než jsme zvyklí. Na rozdíl od rostlinných náhražek jde o skutečnou živočišnou tkáň, nikoli o imitaci masa z rostlinných proteinů. Cílí tak především na ty, kteří hledají inovaci, zajímá je etická stránka produkce potravin nebo vnímají tento způsob výroby jako bezpečnější. Podle Evropské rady pro informace o potravinách (EUFIC) má navíc potenciál snížit některé environmentální dopady spojené s průmyslovým chovem zvířat, i když jeho skutečný přínos bude záviset na způsobu výroby a její energetické náročnosti.

Výrobu kultivovaného masa přirovnává mluvčí společnosti BeneMeat, která se v České republice této oblasti věnuje, Kateřina Dvořák Vašová ke kvašku. „Začínáme s malým množstvím zvířecích buněk, které mají přirozenou schopnost růst a dělit se. Z těchto buněk postupně vytvoříme stabilní buněčnou linii, se kterou pak dlouhodobě pracujeme,“ říká v rozhovoru pro Nový Prostor. Buňky se následně kultivují v prostředí, které napodobuje podmínky v těle, mají přesně danou teplotu, přísun živin i kyslíku a celý proces je nepřetržitě monitorovaný. Pokud jsou podmínky stálé, buňky se chovají předvídatelně a postupně se množí.

Při takovém postupu je klíčové dodržování přísných pravidel a bezpečnostních standardů. Výroba proto nejprve probíhá v malém a teprve poté se postupně rozšiřuje. „V průmyslovém měřítku se buňky pěstují v nádobách, které připomínají tanky, ve kterých se vaří pivo,“ doplňuje Vašová. Tyto bioreaktory umožňují udržovat stabilní a kontrolované prostředí i při větších objemech. Po dosažení požadovaného množství jsou buňky sklizeny a mohou být dále zpracovány jako živočišná surovina bohatá na bílkoviny, určená k dalšímu využití.

Nejdřív pro mazlíčky, až pak pro lidi

V supermarketu na kultivované maso zatím nenarazíte. Podle Vašové se více vyskytuje v jiných segmentech, například v krmivech pro domácí mazlíčky. Tento postup není výjimkou ani v zahraničí. Podle britského deníku The Guardian se například ve Velké Británii nebo Austrálii maso z laboratoře objevilo nejprve právě mimo běžné potraviny. To však neznamená, že se k lidem vůbec nedostává. Například Austrálie v roce 2025 schválila prodej kultivovaného masa z buněk křepelky pro lidskou spotřebu, přičemž první využití se očekává především v restauracích a gastronomických provozech. Tento krok je vnímán jako test toho, jak budou spotřebitelé na novou kategorii potravin reagovat a zda si najde své místo.

Kultivované maso bývá často spojováno s environmentálními a etickými přínosy, důležitou roli ale hraje také bezpečnost potravin. Celý proces výroby probíhá v kontrolovaných podmínkách, bez použití antibiotik a hormonů. „Ten protein vzniká v čistém, řízeném prostředí, s důrazem na konzistentní kvalitu,“ popisuje Vašová. Podle EUFIC může tento způsob produkce snížit riziko kontaminace běžnými patogeny, které se mohou vyskytovat v tradičním chovu zvířat. Výsledné suroviny přitom nejsou jen „hmotou bez hodnoty“. Kultivované maso může být bohaté na bílkoviny, s nižším obsahem tuku a s vyváženým poměrem omega-3 a omega-6 mastných kyselin, přičemž konkrétní složení lze do určité míry ovlivnit už během výroby.

Ne sci-fi, ale další možnost

O kultivovaném mase se často mluví jako o „jídle budoucnosti“. Podle Vašové však nejde o vzdálenou sci-fi technologii, ale spíše o další možnost, která se postupně přidává k současným zdrojům živočišných proteinů. Na uvedení kultivovaného masa do běžného prodeje si však pravděpodobně budeme muset ještě počkat. Důvody nejsou pouze technologické, ale i právní a společenské. Český portál Envibee vysvětluje, že v Evropské unii musí projít schvalováním jako tzv. nová potravina, což je proces, který může trvat řadu let. Vedle regulací hraje roli i veřejné vnímání. Pro část lidí může „jídlo z laboratoře“ znít nepřirozeně nebo vyvolávat nedůvěru. Přijetí podobných inovací proto nebývá okamžité a často se odvíjí nejen od vědeckých dat, ale i od emocí, důvěry a způsobu, jakým se o nových technologiích mluví. Podle průzkumu společnosti YouGov Deutschland by bylo ochotno kultivované maso v případě dostupnosti ochutnat 59 % českých spotřebitelů, zatímco zhruba třetina dotázaných uvedla, že je tato možnost neláká.

PDF:

novy-prostor 2026-02-11 page-1

novy-prostor 2026-02-11 page-28

Živočišná výroba nepřestává lákat investory i startupy, je to klasická konzervativní investice s dlouhodobým očekávaným výnosem. Šťastné krávy pasoucí se na pozadí hor, prasata, která spokojeně ryjí rypákem v zemi, a na volno pobíhající kuřata pod  modrým nebem. Maso z přírodě blízkých chovů má svou věrnou klientelu, pokud ale bereme živočišnou výrobu jako každou jinou systematickou produkci ve velkém, pak takový způsob získávání masa zůstává okrajovou záležitostí. Dominantní jsou nadále velkochovy. Konstantně zvýšená poptávka na jedné straně, a snižování nákladů, tlak na udržitelnost a nízké emise, a postupující automatizace na straně druhé ovšem vedou k přeskupování celého sektoru. A také k novým investičním příležitostem.

euro 2026-01-12 strana-1
euro 2026-01-12 strana-36