Debata o udržitelnosti kultivovaného masa se konečně přesouvá od teoretických modelů k tvrdým datům. Nová studie odborníků z ČVUT a společnosti BeneMeat jako první na světě přináší analýzu životního cyklu (LCA) založenou na datech z reálného průmyslového provozu.
Doposud se hodnocení dopadů kultivovaného masa opíralo o odhady z malých laboratoří. Ty však v průmyslovém měřítku často neplatí. Tým expertů pod vedením Ing. Barbory Stieberové, Ph.D. a Ing. Miroslava Žilky, Ph.D. z Fakulty strojní ČVUT proto analyzoval proces závodu s denní kapacitou 400–600 kg masa. Na rozdíl od drtivé většiny stávajících LCA studií, které se zaměřují restriktivně pouze na jeden faktor (např. emise CO2), naše analýza záměrně zkoumá široké spektrum environmentálních dopadů. Tento komplexní vícefaktorový přístup poskytuje výrazně přesnější data pro průmyslové měřítko a zásadně naši studii i samotnou technologii diferencuje na globálním trhu. Výsledky ukazují, že budoucnost udržitelného proteinu je mnohem blíž, než jsme si mysleli.
Klíčová zjištění: Realita poráží teorii
Největším překvapením studie je energetická náročnost. Zatímco dřívější teoretické studie odhadovaly spotřebu energie mezi 163–277 MJ na kilogram masa, reálná data z BeneMeat ukazují pouhých 61,5 MJ/kg. To je 2,5× až 4,5× méně, než se předpokládalo, a tato hodnota je dokonce nižší než u hovězího masa.
Jak si kultivované maso vede v porovnání s konvenčním?
Díky metodice PEF (Product Environmental Footprint), kterou doporučuje Evropská komise, lze celkový dopad shrnout do jednoho čísla:
- Hovězí maso: 3 292 µPt (nejvyšší zátěž)
- Vepřové maso: 945 µPt
- Kuřecí maso: 627 µPt
- Kultivované maso (BeneMeat – současný stav): 557 µPt
- Kultivované maso (BeneMeat – optimalizovaný scénář): 407 µPt
Již dnes je tedy technologie BeneMeat environmentálně šetrnější než produkce kuřecího masa, které je považováno za nejméně náročný konvenční živočišný protein.
Cesta k minimální stopě: Sójový protein a zelená energie
Studie identifikovala dva hlavní „hotspoty“, kde lze dopad dále radikálně snižovat:
- Udržitelná sója: Pouhá změna dodavatele sójového proteinu (za takového, který nepřispívá k odlesňování) sníží celkovou stopu o 20 %.
- Energetický mix: Přechod na zelenou energii a instalace fotovoltaiky sníží emise skleníkových plynů (GWP) na úroveň špičkových evropských chovů drůbeže.
V oblasti využívání půdy je pak výhoda kultivace naprosto drtivá. Díky vertikálnímu pěstování v bioreaktorech je dopad na ekosystémy o 50 % nižší než u kuřat a o 95 % nižší než u hovězího.
Závěr
Tato komplexní, multifaktoriální studie potvrzuje, že kultivované maso není jen vědeckým konceptem, ale průmyslově ověřitelnou a udržitelnou alternativou. Díky absenci antibiotik a extrémně nízkým nárokům na půdu představuje nový standard pro potravinovou bezpečnost 21. století.
Kompletní vědeckou publikaci, včetně podrobné analýzy dalších proměnných, naleznete v International Journal of Life Cycle Assessment, klíčové body si také můžete projít v našem zkráceném LCA reportu.
